|
|
Montánní dědictví Jáchymovska jako dynamický sociokulturní proces
Jelen, Jakub ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent) ; Chrastina, Peter (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá percepcí a způsoby managementu montánního dědictví z pohledu jednotlivých zainteresovaných aktérů, subjektů a zájmových skupin podílejících se na procesu jeho vzniku, inventarizace, interpretace, využívání, ochraně nebo rekonstrukce. Zároveň diskutuje způsoby využívání montánního dědictví, přínosy či rizika jeho přítomnosti v území a jeho vazby na územní identity. Obecná východiska výzkumu jsou založena na rozboru a kritické diskusi odborné literatury a klíčových geografických konceptů (dědictví, místo, identita). V první části se práce věnuje konceptualizaci dědictví v obecné rovině, přičemž diskutuje různé způsoby vymezení a nahlížení na dědictví, jeho charakteristiky či vlastnosti a zároveň rozebírá možné přístupy k němu. Dále přináší různé pohledy na klasifikaci dědictví a rozbor jeho jednotlivých fází, jelikož je zde na dědictví nahlíženo jako na sociokulturní proces podmíněný jednotlivými aktéry, subjekty a zájmovými skupinami, kteří do něj v různých fázích vstupují a ovlivňují jej. Je také diskutováno, jak dědictví formuje a ovlivňuje i prostředí, ve kterém se nachází, včetně jeho obyvatel nebo návštěvníků. Po obecné diskusi se práce zaměřuje na specifickou skupinu dědictví, kterou je montánní dědictví. To je možné řadit do dědictví industriálního, tzn....
|
|
|
Tisk na Jáchymovsku v letech 1936-1958
Rešetarová, Liliana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionálním tiskem na Jáchymovsku v letech 1936 - 1958. Jejím cílem je zmapovat vývoj tisku v této lokalitě. Přibližuje historii místa, sociální, hospodářské a demografické aspekty po vymezené období, které je důležité nastínit pro pochopení provázanosti s tiskem. První část práce předkládá základní údaje o lokalitě z geografického a historického hlediska. Dále je zobrazeno období po první světové válce, vznik Československa a nové vymezení hranic státu spojené se změnou statutu německého obyvatelstva v příhraničí, třicátá léta dvacátého století a druhá světová válka, po níž nastala opětovná redefinice hranic Československa. Poté je zmapován konec druhé světové války a demografické změny v Sudetech, klíčový rok 1948 a nástup komunistického režimu. V další části práce je přikročeno k výzkumu periodik v kontextu historických událostí. Nejprve je popsán tisk v meziválečném období. Poté postupný přechod tisku od německých periodik k českým, spojený s kompletní proměnou tiku jak po stránce ideologického směřování ke komunistickému režimu, tak v souvislosti s demografickými změnami v příhraničí.
|
host ::
RSS.